Na úvod trochu teorie:
V nařízení eIDAS (č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 ) jsou rozlišeny čtyři úrovně elektronických podpisů.
- Prostý (článek 3 bod 10 eIDAS),
- Zaručený (článek 3 bod 11 eIDAS),
- Zaručený založený na kvalifikovaném certifikátu (kvalifikovaný certifikát viz článek 10 bod 15 eIDAS),
- Kvalifikovaný (článek 3 bod 12 eIDAS).
Prostý elektronický podpis je ten, se kterým se setkáváme nejčastěji.
Podle definice se jedná o: data v elektronické podobě, připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena a která podepisující osoba využívá k podepsání (článek 3 bod 10 eIDAS). To je třeba uvedení jména a příjmení na konci e-mailu. Nebo zaškrtnutí souhlasného políčka (např. „souhlasím s obchodními podmínkami“). Taky naskenování vlastnoručního podpisu a jeho připojení k e-mailu (tzv. faksimile), ale i samotné použití e-mailové adresy, pokud z jejího znění lze identifikovat podepisující osobu nebo různé webové služby (typu DocuSign).
Rozhodnutí soudu potvrdilo, že takový jednoduchý elektronický podpis může být plnohodnotným právním jednáním. Odkazuje na čl.25 bod 1 nařízení eIDAS, které zaručuje elektronickému podpisu právní účinky i jeho přijetí jakožto důkazu. V českém právu je nařízení eIDAs prováděno dvěma zákony- zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářející důvěru pro elektronické transakce, a zákon č. 250/2017 Sb, o elektronické identifikaci. V § 7 zákona č. 297/2016 Sb. výslovně stanoví, že k podepisování elektronickým podpisem lze použít i tzv. prostý elektronický podpis. Nutné ovšem je, umět doložit totožnost podepisující osoby a prokázat její vůli právní jednání učinit. Doložit tyto skutečnosti lze například pomocí svědků nebo předchozí e-mailové komunikace. To je ale něco, co byste museli dělat i u klasického podpisu, protože u něj v případě sporu také není záruka, že patří skutečně tvrzené osobě a že se jím chtěla k danému jednání zavázat.
Zmíněné rozhodnutí není překvapivé
Už v roce 2019 Nejvyšší Soud (23 Cdo 3439/2018) potvrdil, že rozhodčí smlouvu mezi osobami dvou různých států, lze platně uzavřít výměnou e-mailů bez kvalifikovaného elektronického podpisu.
Pozor ale, pokud by zákon vyžadoval úředně ověřený podpis, pak podle §6 zákona č.12/2020 Sb., o právu na digitální služby, ho lze nahradit jen elektronickým podpisem s kvalifikovaným certifikátem pro elektronický podpis nahraným v registru obyvatel.
Proč by se o zmíněné rozhodnutí měla zajímat SVJ?
Toto rozhodnutí je pro SVJ důležité především, pokud chce hlasovat per rollam (tj. mimo zasedání shromáždění) elektronicky. Potvrzuje totiž používaný výklad zákona, tedy že prostý elektronický podpis je při hlasování per rollam dostatečný. Digitalizace hlasování je pro SVJ velkou výhodou, protože mu umožňuje flexibilnější správu svých záležitostí a snižuje administrativní náročnost.
Proč ohledně použití elektronického podpisu panovala nejistota?
Otázky vyvstávaly především proto, že v §1212 občanského zákoníku je uvedeno, že: K platnosti hlasování se vyžaduje vyjádření vlastníka jednotky s uvedením dne, měsíce a roku, kdy bylo učiněno, podepsané vlastní rukou na listině obsahující plné znění návrhu rozhodnutí. Zde se samozřejmě nabízela otázka: „Jak chcete při elektronickém hlasování předložit vlastnoruční podpis?“
Jenže: při výkladu a aplikaci/užití zákona je třeba se dívat na záměr zákonodárce. Čeho chtěl ten, kdo zákon vytvářel dosáhnout? U tohoto ustanovení zcela jistě zajistit ochranu jednotlivých vlastníků. To, že musí listinu obsahující plné znění návrhu vlastnoručně podepsat, by mělo být zárukou nejen toho, že byli s návrhem řádně seznámeni, ale i toho, že se o hlasování vůbec dozvěděli a mohli se spolupodílet na rozhodování SVJ. Možnost podílet se na záležitostech SVJ je jedním ze základních práv spoluvlastníka. Vlastnoruční podpis, respektive písemná forma právního úkonu, je pak pouze prostředkem, jak toto zajistit.
Písemná forma a podpis jsou spolu neodmyslitelně spjaty. V §561 odst.1 občanského zákoníku je stanoveno, že podpis je podmínkou k platnosti právního úkonu učiněného písemně. Stejný odstavec zároveň stanoví, že je možné jej nahradit elektronickou formou.
Pokud bychom si před vydáním výše uvedeného rozhodnutí Městského soudu nebyli jisti výkladem tohoto ustanovení, obrátili bychom se na Komentář k občanského zákoníku (Lavický, P. a kol. Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1–654). Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2022, 2292 s.). Z něj bychom se dozvěděli, že podpis má tři hlavní funkce.
- Identifikuje osobu,
- slouží jako důkaz,
- a stvrzuje právní jednání.
Pokud podpis toto umožňuje, pak je splněn jeho účel a tím i účel ustanovení v §1212. A když se nyní znovu podíváme na rozhodnutí Městského soudu v Praze, to je přesně to, co zkoumal u prostého elektronického podpisu v dané kauze. Lze identifikovat osobu (tedy s jistotou říct, že hlasoval skutečný vlastník)? Lze dokázat, že osoba vyjádřila vůli k právnímu jednání (chtěla tak jednat?). A protože §561 odst.1 navíc umožňuje elektronickou formu, i bez výše zmíněného rozhodnutí by této interpretaci nic nestálo v cestě.
Pokud tedy shrneme
✅Používáte-li hlasování per rollam, je v pořádku když jej spoluvlastník podepíše i jednoduchým elektronickým podpisem, a to v případě, že lze ověřit jeho identitu (to je například splněno dvoufaktorovým ověřením) a tím, že jednoznačně vyjádří svou vůli – například zaškrtne souhlasné políčko.
______________________________________________________________________
CO VŠE MŮŽETE SE SOUSEDÉ.CZ ZÍSKAT: