Kdo bude uklízet?! - Jeden z nejčastějších sporů
Hádky o tom, kdo bude uklízet, patří mezi jedny z nejčastějších. Uklizené chodby, schodiště, sklepy i pozemky by chtěl každý z vlastníků, ale jen málokdo má chuť se do smýčení pustit.
„Plnou moc k zastupování manželky? Jednou je to moje manželka, tak k čemu, sakra, zase nějaký další papír?!“ Požadavek na předložení plné moci od manžela při hlasování na shromáždění vlastníků SVJ se často neobejde bez hlasitých komentářů. Leckomu se totiž zdá tento požadavek proti logice institutu manželství. „To už jako ani nemůžu mluvit za svoji manželku?!“
V každodenním životě je zcela normální, že jeden z manželů za druhého činí rozhodnutí a zastupuje jej. Zákonodárce tento fakt zakotvil v §696 občanského zákoníku, podle kterého má manžel právo zastupovat druhého manžela v běžných záležitostech. V §694 občanského zákoníku dále stojí, že v běžných záležitostech rodiny právní jednání jednoho manžela zavazuje a opravňuje oba manžele společně a nerozdílně. Hlasování na shromáždění vlastníků SVJ je bezpochyby běžnou záležitostí. Nenakládá se při něm žádným způsobem se společným jměním (to se jednáním ani nesnižuje ani nezvyšuje) a je to pravidelné a obvyklé jednání, pokud jste vlastníkem bytové jednotky v tomto režimu. To je v souladu s judikaturou (usnesení Nejvyššího soudu 26 Cdo 1859/2019). Proč tedy najednou obstarávat plnou moc? Není to jen další z výmyslů, kterým se šikanují vlastníci?
Ne tak docela. Požadavek na plnou moc vychází z §1185 občanského zákoníku, který ve svém druhém odstavci stanovuje, že spoluvlastníci jednotky mají zmocnit společného zástupce k výkonu práv k jednotce a že toto platí i pro manžele. To je i v souladu s obecným §1116, který stanoví, že vzhledem ke věci, která je ve spoluvlastnictví, se spoluvlastníci považují za jednu osobu a nakládají s ní jako jedna osoba. Jedná se o kogentní ustanovení. To znamená, že nemůže být vyloučeno ani změněno stanovami, vždy platí, co říká zákon. Manželé jsou tedy podle zákona povinni určit si společného zástupce, osobu, která bude vykonávat jejich práva vzhledem k SVJ. Může to být jeden z nich, může to být osoba od nich odlišná. Dokonce není nutné, aby to při každém hlasování byla stejná osoba.
Jablkem sváru ve většině SVJ ale nebývá skutečnost, že je nutné mít společného zástupce, nýbrž otázka, zda je potřeba určit společného zástupce písemně, a tedy předložit plnou moc. A co teprve, když některá společenství požadují dokonce ověřenou plnou moc? V tomto případě je nutné podívat se do stanov. Pokud stanovy plnou moc pro určení společného zástupce požadují, pak nezbývá než ji skutečně obstarat. I v případě manželů. Pokud ale stanovy o tomto mlčí, pak platí, že plná moc písemná být nemusí. Nejen, že stačí ústně říci, nejlépe hned při prezenci, který z manželů bude jednotku zastupovat, ale dokonce podle judikatury (Nejvyšší soud 26 Cdo 1859/2019) ani není třeba nic ústně sdělovat, prostě stačí, že se na shromáždění dostavil jen jeden z manželů. A nikdo k tomu nic nenamítá. Stejný princip by platil i u spoluvlastníků.
Shrňme výše uvedené: pokud stanovy výslovně nepožadují plnou moc v písemné formě, není třeba, aby ji jeden z manželů pro zastupování druhého při hlasování na shromáždění dodával.
V případě manželů ale mohou nastat specifické situace v případě, že mají společné jmění modifikováno smluvně nebo na základě rozhodnutí soudu (upraveno v §722 a §728 občanského zákoníku). Tehdy může být stanoveno, že práva k dané věci vykonává jeden z manželů a bude-li onou věcí bytová jednotka v režimu SVJ, pak je nutné vzít tuto skutečnost v potaz i při hlasování na shromáždění.
Na co je ještě nutné pamatovat při hlasování manželů je skutečnost, že mají pouze jeden hlas. Hlasují jako jedna osoba s váhou hlasů odpovídající jejich spoluvlastnickému podílu. Není tedy možné hlas žádným způsobem dělit (např. dostavil se pouze jeden manžel, započteme půlku).
Další témata najdete v naší Právní poradně SVJ.
Hádky o tom, kdo bude uklízet, patří mezi jedny z nejčastějších. Uklizené chodby, schodiště, sklepy i pozemky by chtěl každý z vlastníků, ale jen málokdo má chuť se do smýčení pustit.
Rezidenční projekt Kejřův park v pražském Hloubětíně patřil v době svého dokončení k nejmodernějším rezidenčním konceptům v celé republice. Uzavřený areál pěti budov nabízel spoustu neobvyklých výdobytků – od 24hodinové obsluhy na recepci, přes citlivé zasazení novostaveb do přírody, až po soukromou pláž u revitalizovaného rybníka. V mnoha ohledech šel tento projekt ostatním příkladem, ovšem vlastní zdroje energie mu v roce 2012 chyběly.
Jak vznikne požár, když už k tomu výjimečně dojde a na co si dávat největší pozor ?