Já, společně s dalšími vlastníky bytů v přízemí, s tímto návrhem nesouhlasíme, a to hlavně z důvodu, že nemáme stále splacený úvěr na výměnu oken. Zřejmě by to znamenalo vyšší platby. Nelíbí se mi také, že se mám na financování výtahu podílet i já z přízemí, když výtah používat nebudu. Nicméně, většina vlastníků bytů v obou vchodech s vybudováním výtahu, i za cenu zvýšení plateb, souhlasí.
Jsem v důchodu a v bytě bydlím s dvaadevadesátiletou matkou, o kterou se starám. Obě nemáme příliš velký důchod a v případě zvýšení plateb bychom se dostaly do finančních potíží. Tyto argumenty ovšem předsednictvo našeho SVJ nezajímá. Odstěhovat se rozhodně nechceme, byt máme rekonstruovaný a uzpůsobený našim zdravotním potřebám.
Chci se Vás tedy zeptat, zda se můžu nějak bránit, nebo co se s tím dá dělat dál.
Dotaz: Eva Sazimová
Výtah je dle § 1160 občanského zákoníku ve spojení s § 5 odst. 1 písm. h) vyhlášky č. 366/2013 Sb. definován jako společná část domu. Z tohoto důvodu rozhoduje o vybudování výtahu v domě shromáždění dle § 1208 písm. f) bodu 7. občanského zákoníku.
Pokud tedy shromáždění rozhodne o vybudování výtahu, může se tazatelka coby přehlasovaný vlastník navrhnout soudu, aby zrušil rozhodnutí shromáždění. Žaloba musí být podána do tří měsíců ode dne konání zasedání shromáždění, na kterém bylo rozhodnuto o vybudování výtahu. Nicméně podání žaloby nelze příliš doporučit, neboť soudy v těchto případech ctí vůli vyjádřenou většinou vlastníků na zasedání shromáždění.
Platby provozu výtahu
Co se týče plateb souvisejících s provozem výtahu, lze je rozdělit do dvou skupin.
První skupinou jsou platby na revize, servisní prohlídky apod., které nejsou ve smyslu § 2 písm. d) zákona č. 67/2013 Sb. považovány za náklady na služby. Tyto náklady jsou proto hrazeny z příspěvků na správu domu, které jsou dle § 1180 občanského zákoníku hrazeny ve výši odpovídající podílů vlastníků na společných částech domu, není-li ve stanovách daného společenství vlastníků stanoveno jinak. Dle § 1200 odst. 2 písm. g) jsou totiž povinnou náležitostí stanov pravidla pro způsob určení výše příspěvků na správu domu.
Druhou skupinou plateb jsou náklady na služby, tj. na elektrickou energii spotřebovanou při provozu výtahu a jeho údržbu. Tyto náklady se dle § 5 odst. 2 písm. d) zákona č. 67/2013 Sb. mezi jednotlivé vlastníky rozúčtují podle počtu osob rozhodných pro rozúčtování, nerozhodne-li shromáždění o jiném způsobu rozúčtování.
Jak změnit příspěvky na správu domu
Ke změně dosavadního způsobu určení výše příspěvků, tedy v našem případě k rozhodnutí o tom, že vlastníci některých bytů nebudou povinni platit příspěvky na provoz výtahu je tedy nutné rozhodnutí shromáždění o změně stanov.
V této souvislosti upozorňuji, že existují rozdílné právní názory na to, jakým kvorem rozhoduje shromáždění o změně ustanovení stanov, upravujícího právě způsob určení výše příspěvků na správu domu. Dle § 1206 občanského zákoníku „se k přijetí rozhodnutí shromáždění vyžaduje souhlas většiny hlasů přítomných vlastníků jednotek, ledaže stanovy nebo zákon vyžadují vyšší počet hlasů.“ Pokud je tedy ve stanovách daného společenství zakotveno vyšší hlasovací kvorum, je potřeba toto dodržet a rozhodnutí přijmout stanovami určeným počtem hlasů.
Existují ovšem právní názory, které tvrdí, že na hlasování shromáždění ohledně změny způsobu určení výše příspěvků na správu domu se analogicky použije § 1214 občanského zákoníku, který upravuje hlasování vlastníků jednotek mimo zasedání shromáždění a dle kterého, se v případě hlasování o změně poměru výše příspěvků na správu domu a pozemku jinak než v důsledku změny podílů na společných částech (což je posuzovaný případ) vyžaduje souhlas všech vlastníků jednotek.
V případě aplikace tohoto výkladu by tedy na zasedání shromáždění rozhodujícím o změně způsobu určení výše příspěvků na správu domu, museli být přítomni všichni vlastníci jednotek a všichni vlastníci jednotek by také s touto změnou museli souhlasit. Názory na tento problém nejsou ustáleny a v případě že se změnou nebudou souhlasit všichni vlastníci, existuje nezanedbatelné riziko, že se přehlasovaní vlastníci obrátí na soud, aby vyslovil neplatnost rozhodnutí shromáždění.
