Jaká je budoucnost energetiky? Odborníci se shodují na tom, že žádné velké objevy a zcela nové technologie nás zřejmě v nejbližší době v energetice nečekají, ale jedno je jisté. Zdrojů energie bude přibývat a nastoupí decentralizace. Komunitní energetika je jednou z možností, jak si zajistit v dodávkách elektřiny soběstačnost a zároveň výhodné ceny.
O decentralizaci výroby elektřiny se hovoří stále častěji. Již nyní je jasné, že budoucnost bude patřit několika lokálním zdrojům elektřiny, oproti několika velkým výrobcům v podobě uhelné elektrárny. Systém energetických zdrojů malého a středního výkonu vyrábí elektřinu přímo v místě, kde se elektřina spotřebovává, tyto zdroje jsou mnohem flexibilnější a nedochází u nich ke ztrátám kvůli přenosu na velké vzdálenosti. Do budoucna budou tedy tyto zdroje podporované stále více. Do této koncepce zcela zapadá systém tzv. komunitní energetiky, kdy zdroje elektřiny nebuduje a nespravuje jedinec, ale určitá komunita, která díky tomu profituje, je soběstačná a nezávislá.
Trh s elektřinou prošel v posledním období bouřlivým vývojem. Ceny elektřiny kvůli růstu cen emisních povolenek a plynu, coby substitutu a zároveň zdroje pro výrobu elektřiny, prudce stouply. Sta tisíce domácností se ze dne na den ocitlo bez dodavatele elektřiny a plynu a muselo strpět velmi vysoké zálohy, které jim předepsal dodavatel poslední instance, v jehož režimu se ocitly. Vzhledem k tomu, že nastala topná sezóna a dodavatel poslední instance spotřebu elektřiny a plynu rozpočítává do šesti měsíců, během kterých dodává zákazníkovi elektřinu a plyn, šlo o zálohy velmi vysoké. Domácnosti se tedy začaly aktivně zajímat o to, jak si zajistit důvěryhodného a stabilního dodavatele, jehož ceny by byly přijatelné. I tak si musely zvykat na několikanásobně vyšší ceny za energie, ostatní domácnosti vysoké ceny tyto ceny musí akceptovat tehdy, když jim vypršel fixovaný kontrakt. Vše navíc nasvědčuje tomu, že levné energie jsou minulostí a do budoucna bude jejich cena spíše růst, a to z důvodu přechodu na obnovitelné zdroje. Kde tedy najít nejlepšího dodavatele? Komunitní energetika se tak může stát východiskem, které zajistí výhodné ceny elektřiny v dlouhodobé horizontu.
Komunitní energetika je v zásadě šetrná k přírodě, neboť staví vesměs na obnovitelných zdrojích. V našich podmínkách jde nejčastěji o fotovoltaiku, kterou jde umístit na společný objekt, v zahraničí se využívají také větrné elektrárny. První projekty sdílené výroby elektřiny pocházejí již ze sedmdesátých let, souvisejí s hnutím na ochranu přírody. Energetické komunity dnes vznikají nejenom za účelem zlepšení životního prostředí, ale hlavně kvůli úspoře nákladů na elektřinu a dosažení nezávislosti. Energetické komunity tak, jak je známe dnes, začaly vznikat v Německu od roku 2006. Šlo o komunity na úrovních městských čtvrtí, bytových domů a obcí, do roku 2014 zde vzniklo 774 takových komunit. Jednalo se o čistě nadšenecké hnutí, které sílilo na oblibě, členové komunit si poskytovali rady a další podporu. Projekt, který původně lidé budovali hlavně kvůli snaze o čistou elektřinu, získal postupně podporu v zákonech, a to i na evropské úrovni díky směrnicím 2018/2001 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů a 2019/944 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou. Energetické komunity jdou totiž ruku v ruce s úsilím Evropské komise o dekarbonizaci, navíc se takto posiluje role koncových zákazníků.
Díky komunitní energetice si může komunita vybudovat vlastní zdroj elektřiny, elektřinu z něj odebírat a přebytky dodávat do distribuční sítě, nebo okolním uživatelům. Pokud jde o komunitu z jednoho bytového domu, pak je třeba, aby se na projektu dohodli všichni majitelé bytových jednotek. Zavádí se také výraz „prosumer“, což je složenina ze dvou anglických výrazů producer a consumer, tedy výrobce a spotřebitel v jednom. Jde o aktivního spotřebitele, který spotřebu pokrývá z vlastních zdrojů. Jako zdroje pro výrobu elektřiny v komunitách slouží pouze obnovitelné zdroje, budovat vlastní uhelnou elektrárnu pozbývá smyslu, stejně jako místní elektrárnu na plyn. První sdílená elektrárna v Dánsku vyráběla elektřinu díky větrné energii, a to díky výhodné poloze. Jako primární zdroj se tedy využívá hlavně fotovoltaika, do úvahy přichází ještě biomasa a bioplyn. Každý zdroj energie má jiné nároky na investice a prostor a každý má jinou návratnost, což jejich využití ovlivňuje. Pro Českou komunitní energetiku má hlavní využití fotovoltaika, jejíž cena stále stoupá a je tak každému přístupnější.
V České republice je komunitní energetika na začátku svého rozvoje. Nutno podotknout, že oproti tak blízkému Německu je doposud velmi pozadu. S komunitní energetikou začaly v České republice nejprve obce. Jako jednu z prvních realizací můžeme považovat projekt výtopny na biomasu a bioplynovou stanicí v Kněžicích u Nymburka. Jde o energeticky soběstačnou obec, která chystá i vlastní distribuční soustavu, díky které nebude závislá na distributorech elektřiny. Jako další úspěšný projekt je možné jmenovat vesnici Mikolajice na Opavsku, kde po instalaci české mikroelektrárny Wave na dřevěné pelety, která zásobuje teplem a elektřinou několik obecních budov. Plán na vytvoření decentralizovaných stanic na výrobu elektřiny vyjevila také Praha. Hlavní město hodlá vybudovat solární elektrárnu, která bude obnášet tisíce decentralizovaných zdrojů elektřiny, a to v podobě solárních panelů na střechách domů.
Bohužel, málokdo má o těchto možnost povědomí, zásadní informační kampaně neproběhly a energetika přijde mnoha z nás stále dost komplikovaná oblast. Na druhou stranu podle posledních výzkumů využívá na domech solární panely pět procent z nás, Čechů (4,5 %) fotovoltaické elektrárny (FVE) na svých domech využívá, polovina o nákupu panelů na střechu uvažuje a necelá čtvrtina si chce soláry v budoucnu skutečně pořídit. V poslední době v souvislosti s energetickou krizí zájem o soláry výrazně stoupá. Mnozí zástupci společenství vlastníků však stále netuší, že se takto mohou účinně a jednou pro vždy ochránit před vysokými cenami elektřiny a že celý proces není příliš složitý, navíc si na něj lze najmout odborníky, kteří jej připraví od a do zet. Šance na levnou elektřinu se tak otevírá obcím, spolkům, ale také společenství vlastníků.
Zdroj foto: Pixabay
Chcete mít jistotu, že váš bytový dům je v dobrém technickém stavu? Díky technickým auditům od společnosti Nemoinspekt Bytové domy s.r.o. můžete odhalit skryté problémy, předejít zbytečným výdajům a plánovat opravy s rozvahou. V článku naleznete příklady z praxe, jak jsme pomohli klientům ušetřit statisíce korun.
Věděli jste, že zloději vnikají do objektů téměř v polovině případů dveřmi? Pokud však narazí na překážku v podobě odpovídajícího zabezpečení, často svou snahu o vloupání vzdají. Zabezpečení vchodových dveří by proto mělo být samozřejmostí u každého, kdo přistupuje zodpovědně k ochraně majetku. Pojďme si proto představit bezpečnostní prvky, které chrání dveře proti otevření či vypáčení a výrazně snižují pravděpodobnost násilného vniknutí.
Bydlíte v bytovém domě s vnitroblokem? Pak máte k dispozici skvělé místo, kde si i v městském ruchu lze užívat poklidný čas v zeleni.