Kdo si hraje nezlobí

Když se řekne „hra“, každý si vybaví zábavu. Spoustu legrace, pohodu s rodinou či přáteli. Případně sportovní výkon nebo procvičení mozkových závitů. Pojďme se ale společně podívat, co se za takovou „hrou“ vlastně skrývá

Její význam je ve skutečnosti mnohem hlubší a důležitější, než se může na první pohled zdát.

Taková hra, po které často sáhneme jen pro zkrácení volného času nebo zabavení neposedných dětí, má mnoho významů.

Skryté vlastnosti her pomáhají zúčastněným bez ohledu na věk, pohlaví či společenské postavení. Je smutnou pravdou, že mezi dospělými je těch skutečně „hravých“ jako šafránu. Proto je dobré, vést děti ke hraní v každém věku.

U malých dětí volíme hry a hračky pečlivě k věku dítěte a k jeho možnostem. Nikdo nepochybuje, že dítěti pomáhá ve vývoji. Nejprve se snažíme, aby si batole zdokonalilo motoriku, soustředění a paměť. Pomocí her ho učíme rozeznávat zvířata, barvy, předměty. Později sáhneme k těm hrám, které se zaměřují na paměť, příp. jednoduchý logický úsudek. Rozvíjí se fantazie.

Jak jedinec roste, setkává se s typy her, které vyžadují zručnost a logiku. Platí čím dál, tím víc, že bez soustředění na hru nedosáhne dobrých výsledků. Přidávají se vědomosti, kombinatorika a strategie. Hráč musí často ovládat vlastní emoce. Potřebuje zmást soupeře ve hře nebo se vyrovnat s pocity výhry či prohry. Což se často nedaří a to nejen u dětí. Je na rodičích, aby vypěstovali ve svých dětech kladný vztah k hrám a odkryli jim kouzlo těchto malých společenských událostí.

Trend dnešní doby se ubírá směrem, kdy hráč sám usedne k počítači a ponoří se do světa střílejících nestvůr. Nebylo správné odsoudit všechny počítačové hry jako špatnou věc. I tady se najdou hry logické, strategické a vědomostní. Spíš se zajímejme, jak si naše děti hrají.

Byla by věčná škoda, kdybychom nechali vymizet ten druh „hraní“, kdy se u velkého stolu sejdou přátelé a užijí si společnou zábavu a pohodu.