1. Právo vlastníka nakládat se svým majetkem
Je naprosto pochopitelné, že se SVJ snaží zabránit přístupu cizích lidí do domu. Asi nikdo nechce, aby ve společných prostorách pochybná individua pořádala seance s omamnými látkami, nebo aby sklepní prostory byly snadno přístupné pro kdejakého zloděje. Je ale vždy důležité myslet na to, že tento naprosto legitimní požadavek nesmí převážit nad právem vlastníka nakládat se svým majetkem. Vlastnické právo je v České republice jedním ze základních a nejdůležitějších lidských práv a v tomto smyslu je třeba jej chránit.
V praxi to znamená, že vlastník jednotky musí mít vždy přístup do domu. A to i v případě, že by se ostatním nelíbilo, co v domě dělá. Takže i když vlastník využívá svůj byt pro krátkodobé pronájmy, zamořuje společné prostory kouřem, hromadí odpad nebo pořádá každý den zkoušku metalové kapely, řešením není deaktivace jeho přístupového čipu. Tím by bylo omezeno jeho vlastnické právo.
2. Zpracovávám nebo nezpracovávám osobní údaje?
Tohle by měla být zásadní otázka, kterou si SVJ položí ještě před instalací vstupního čipového systému. Především proto, že záleží na tom, jaká technologie je použita. Pokud se bude jednat o čipy, které jsou identifikovány číslem a poté přiděleny jednotlivým jednotkám, k žádnému zpracování osobních údajů zpravidla docházet nebude. Velmi pravděpodobně ani nebude určitelné, která konkrétní osoba má jaké číslo čipu – např. když jednotka dostane čtyři kusy čipů a ty se rozdělí mezi čtyři osoby, které v ní bydlí.
Pokud však bude SVJ využívat i software, který bude evidovat čipy podle jejich čísel a zároveň bude evidovat i konkrétní osoby, kterým byl čip daného čísla vydán a bude možné na základě těchto údajů vytvořit „docházku“, o zpracování osobních údajů se určitě jednat bude. Pozor, tohle platí i pro garáž!
3. Potřebuji souhlas subjektu se zpracováním osobních údajů?
U vstupních čipových systémů je situace velmi podobná jako u kamerových
systémů - článek o nich si můžete přečíst zde. To znamená, že v okamžiku, kdy bude ke zpracování osobních údajů docházet, potřebujete souhlas podle čl. 6, odst.1, písm.a) GDPR. A nelze ho nahradit tzv. oprávněným zájmem podle čl.6, odst.1, písm.f) GDPR. To proto, že zájem na „sledování“ dění v domě, i když by k němu byl racionální důvod, např. že ve čtvrti, kde se dům nachází, dochází často ke krádežím a poškozování majetku, nepřeváží nad zájmem na ochranu soukromí osob, které vstupují do domu.
4. Ne všichni spoluvlastníci musí s instalací souhlasit
Hranice soukromí má každý člověk nastaveny jinak a není povinnost každého spoluvlastníka v SVJ souhlasit s instalací čipového systému na otevírání dveří a se zpracováváním osobních údajů. Stejně tak má každý právo souhlas se zpracováním osobních údajů kdykoli odvolat. To představuje problém, který je třeba vyřešit „technicky“. Tedy nejlépe čip za pomoci softwaru „anonymizovat“. To je lehce proveditelné ve velkých SVJ, kde se jednotliví vlastní téměř nepotkávají, hůře se to provádí „v malých bytových domech o šesti partajích“, kde se spoluvlastníci znají osobně. Je ale určitě potřeba se touto problematikou zabývat ještě před samotnou instalací.
Fyzicky SVJ souhlas musí mít v okamžiku prvního získání osobních údajů (čl. 13 GDPR), tedy v momentě, kdy čip vydává. Prakticky je nejlepší nechat si podepsat souhlas společně s předávacím protokolem k čipu.
5. Kolik čipů má být vydáno pro jednotku?
Snadná odpověď – tolik, kolik jich její vlastník potřebuje. Vlastníkovi je ze zásady nutné zajistit, aby mohl svoje vlastnické právo realizovat. A k tomu potřebuje dostatečný počet čipů. Zároveň by ale počet čipů měl být přiměřený situaci. Nutné je ale upozornit, že o tom, co je dostatečné a přiměřené v žádném případě nerozhodují jednotlivci, tedy ani správce domu.
Zdroj foto: pixabay.com
______________________________________________________________________
CO VŠE MŮŽETE SE SOUSEDÉ.CZ ZÍSKAT: