Účetní závěrka SVJ - na co si dát pozor?

Při schvalování účetní závěrky shromážděním a při vedení účetnictví SVJ může dojít k několika nežádoucím situacím, na které je třeba reagovat. V tomto článku shrnujeme možné způsoby jejich řešení.

Účetní závěrka SVJ - na co si dát pozor?

1. Účetní závěrka nebyla shromážděním schválena

Situaci, kdy na shromáždění SVJ není účetní závěrka schválena, lze řešit dvěma způsoby.

V prvé řadě doporučujeme nechat si zkontrolovat účetní závěrku odborníkem, který kvalifikovaně posoudí, zdali je v pořádku a odpovídá skutečnému stavu účetnictví.

Pokud ano, je na místě využití postupu podle § 1209 občanského zákoníku, kdy na návrh přehlasovaného vlastníka může o dané záležitosti rozhodnout soud. Návrh k soudu je nutné podat do 3 měsíců ode dne, kdy se vlastník jednotky o rozhodnutí dozvěděl nebo dozvědět mohl, jinak jeho právo zaniká.

Pokud účetní závěrka v pořádku není, je žádoucí vyzvat předsedu, příp. výbor SVJ k nápravě, tedy k předložení řádné účetní závěrky, která by plně odpovídala zákonným požadavkům. Jak bylo výše uvedeno, za řádné hospodaření a vedení účetnictví je odpovědný právě statutární orgán SVJ a byl by také povinen nahradit SVJ škodu, která by vznikla porušením jeho povinností na úseku účetnictví.

2. Účetní závěrka má vady, a i přesto je shromážděním schválena

I v tomto případě se budeme pohybovat v mezích § 1209 občanského zákoníku, podle kterého se může přehlasovaný vlastník domáhat, aby o této záležitosti rozhodnul soud a takové rozhodnutí shromáždění SVJ přezkoumal, lhůta pro podání návrhu k soudu je taktéž tříměsíční.

3. Shromáždění je nezpůsobilé se usnášet, a tím pádem nemůže rozhodovat mj. o schválení účetní závěrky

Shromáždění SVJ je nezpůsobilé se usnášet v případě, kdy není přítomný takový počet vlastníků jednotek, kteří dohromady mají většinu hlasů podle podílů na společných částech.

V takovém případě je každý vlastník jednotky oprávněn navrhnout soudu, aby rozhodl o záležitosti, která byla shromáždění řádně předložena k rozhodnutí, ale o které nebylo rozhodnuto pro nezpůsobilost shromáždění usnášet se(1) .

Pokud to připouští stanovy SVJ, lze v tomto případě o schválení účetní závěrky hlasovat i na náhradním shromáždění(2) nebo tzv. per rollam(3) .

4. Statutární orgán SVJ sám změní osobu, která se stará o finance SVJ, aniž by tato skutečnost byla náležitě projednána na shromáždění

Zde se jedná o ukázkový případ, kdy předseda SVJ překračuje své pravomoci.

Dle § 1208 písm. g) občanského zákoníku rozhoduje o určení osoby, která má zajišťovat některé činnosti správy domu a pozemku, a o její změně, shromáždění SVJ. Dle § 8 písm. c) Nařízení se činnostmi správy domu a pozemku rozumí mimo jiné i vedení účetnictví.

Statutární orgán je oprávněn jednat s potenciálními správci, respektive vhodné osoby vyhledávat, ale sám o jejich výběru rozhodnout nemůže. Zákon proto stanoví, že o určení správce (jakož i o jeho změně) rozhodne shromáždění. Shromáždění je oprávněno rozhodovat nejen o výběru konkrétní osoby, ale do jeho působnosti náleží i rozhodnutí o její změně(4).

To znamená, že předseda SVJ překročil své zástupčí oprávnění a aplikuje se § 440 občanského zákoníku, podle kterého je z takového jednání předseda SVJ zavázán sám.

Jako obranu zde lze využít ustanovení § 258 občanského zákoníku, které stanovuje, že “každý člen spolku nebo ten, kdo na tom má zájem hodný právní ochrany, může navrhnout soudu, aby rozhodl o neplatnosti rozhodnutí orgánu spolku pro jeho rozpor se zákonem nebo se stanovami, pokud se neplatnosti nelze dovolat u orgánů spolku.” Ustanovení § 1221 odst. 1 občanského zákoníku odkazuje totiž v případech neplatnosti rozhodnutí orgánu SVJ na právní úpravu spolku, a to v případech, kdy tato úprava není obsažena přímo v ustanoveních regulujících SVJ.

Práva a povinnosti vlastníků jednotek

Občanský zákoník dává každému vlastníku jednotky řadu práv, jejichž výkonem mohou vlastníci dosáhnout poměrně rozsáhlé kontroly hospodaření s prostředky SVJ a způsobu, jakým je v SVJ vedeno účetnictví. Jednotlivá práva a povinnosti vlastníků jednotek jsou vymezeny v ustanoveních § 1175 až § 1184 občanského zákoníku. Mezi nejvýznamnější prostředky kontroly se řadí zejm. výkon práva:

  • seznámit se, jak osoba odpovědná za správu domu hospodaří a jak dům nebo pozemek spravuje;
  • nahlížet do smluv uzavřených ve věcech správy a pořizovat si z nich výpisy, opisy a kopie;
  • nahlížet do účetních knih, dokladů a pořizovat si z nich výpisy, opisy a kopie;
  • na vyúčtování záloh osobou odpovědnou za správu domu na plnění spojená nebo související s užíváním bytu (služby);
  • na informaci o jméně a bydlišti kteréhokoli vlastníka jednotky nebo osoby, které přenechal byt k užívání (o těchto osobách odpovědná osoba za správu domu vede seznam) Tato práva mohou být vykonávána u předsedy, příp. výboru SVJ, a tyto osoby jsou zároveň povinni jejich řádný a včasný výkon umožnit. Každý vlastník tak má možnost ověřit si, jak je správa domu a pozemku vykonávána a jak je hospodařeno s finančními prostředky SVJ. Podle obsahu poskytnutých informací mohou případně vlastníci jednotek zvolit i příslušný zákonný mechanismus nápravy.

(1) § 1209 odst. 2 OZ

(2) § 1210 OZ

(3) § 1211 a násl. OZ

(4) HORÁK, Tomáš. § 1208 [Působnost shromáždění]. In: SPÁČIL, Jiří, KRÁLÍK, Michal a kol. Občanský zákoník III. Věcná práva (§ 976–1474). 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2021, s. 1003, marg. č. 37–39.

Zdroj foto: Pixabay


Mohlo by vás zajímat

Jak na optické rozvody v bytových domech

Jak na optické rozvody v bytových domech

Správné provedení vnitřních optických rozvodů má zásadní dopad na schopnost poskytovat koncovým zákazníkům gigabitové služby na optické síti. Použití nesprávných materiálů, metod nebo nevhodné zakončení sítě může způsobit, že operátor nebude schopen přípojku dobudovat až do bytu zákazníka nebo na ní provozovat služby.