Soukromí anebo bezpečí? Kamerové systémy v bytovém domě

Co je potřeba vědět před tím, než dojde k instalaci kamerového systému v domě?

Před tím, než se rozhodnete, v rámci společenství vlastníků jednotek, projednávat zřízení kamerových systémů v bytovém domě, je zapotřebí pečlivě uvážit všechna pro a proti. V první řadě je nutné si stanovit otázku: „Do jaké míry je zavedení kamerového systému v bytovém domě nezbytné a jaký účel má jeho zavedení plnit?“ Na základě § 5 odst. 1 zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, je nezbytné definovat legitimní účel zpracování osobních údajů. Tzn., v případě potřeby, musí být správce osobních údajů schopen opodstatnit potřebnost a užitečnost kamerového systému. V praxi by měl vědět, kde je poměr mezi ochranou hodnot (majetku, života a zdraví) a hodnotami, které bude kamerový systém omezovat (soukromí). Je nezbytné si uvědomit, že instalace kamer může nepřiměřeně ovlivňovat soukromí nejen osob, co v daném bytovém domě bydlí, ale taktéž těch, co se v jeho prostorách mohou pohybovat.

Co je opodstatněný důvod pro instalaci kamer v bytových domech?

Z hlediska práva se jako relevantní důvod pro instalaci kamer jeví zejména ochrana práv a právem chráněných zájmů správce a dotčené osoby, a to dle § 5 odst. 2 písm. e) zákona o ochraně osobních údajů. V tomto případě pak není nutné mít souhlas s pořizováním a uchováváním kamerových záznamů, avšak pouze ve chvíli, kdy provozovatel kamerového systému je schopen podložit, že tento monitorovací systém skutečně slouží k ochraně majetku a osob v dané lokalitě a je, dle tzv. proporcionálního řešení, větší jeho přínos pro bezpečnost osob v žijících bytovém domě než újma z hlediska jejich ztráty soukromí.

Jak se dotýká kamerový systém soukromí osob žijících v bytovém domě?

To, jak bude dotčeno soukromí osob žijících v bytovém domě, a v důsledku toho i nakládáno s jejich osobními údaji, se liší i dle toho, kde je kamerový systém instalován, zejm. z hlediska povahy prostor, které mají být sledovány. Od toho lze odvíjet i „míru“ zasažení do soukromí, kdy nárok na nejvyšší ochranu soukromí vzniká u prostor vedoucích „bezprostředně“ k přístupu do bytu. Mezi oblasti, kdy monitorování nijak zvlášť nezasahuje do soukromí obyvatel domu, patří sklepy, půdy, garáže, kočárkárny, kolárny, okolí dopisních schránek anebo vnější plášť budovy. Zde lze hovořit o účelném a přiměřeném „dohledu“. Podobně účelně se pak jeví i monitorování vstupních dveří do domu anebo vstupních chodeb k výtahům a schodištím.

Kde si dát pozor?

Jak bylo řečeno, větší zásah do soukromí jedince hrozí zejména u monitorování vstupních prostor vedoucích k jeho bytu. To může zásadně narušovat nejen jeho osobnostní práva, ale i práva těch, kdo ho pravidelně navštěvují. Takové záznamy mohou vypovídat více o osobním životě nájemců / majitelů bytů, a proto je žádoucí monitorování takových prostor zavádět pouze v odůvodněných případech a se souhlasem dotyčných osob.

Pokud je zavedení kamerového systému projednáváno na základě usnesení společenství vlastníků jednotek, tzv. na základě „souhlasu většiny“, pak je potřeba vzít v potaz fakt, že do tohoto hlasování nejsou zapojeny nezletilé osoby žijící v bytovém domě, a že může docházet k častým změnám nájemců, majitelů bytů atd. Z toho vyplývá, že takové „ustanovení většiny“ nijak neřeší problematiku ochrany osobních údajů, nicméně může být důležitým faktorem, který poukazuje na „opodstatněnost“ a „nezbytnost“ zavedení kamer v bytovém domě.