Elektřina stále zdražuje a možnost být v její výrobě soběstačný je lákavá. Díky novele energetického zákona bude tato možnost již brzy dostupná i pro společenství vlastníků jednotek. Ti budou moci elektřinu vyrábět a používat ve svých domácnostech.
Pokud dnes společenství vlastníků jednotek umístí na střechu solární panely, velmi těžko může vyrobenou elektřinu dále rozdělovat na použití svým členům. Každý bytový dům je připojený do rozvodné sítě a v takovém případě je nutné sloučit dům za jedno odběrné místo, což mnohým nemusí vyhovovat. Tyto problémy nyní řeší novela energetického zákona, kterou předložilo Ministerstvo průmyslu a obchodu:
„Komunitní energetika je budoucnost, ve které budeme o energiích přemýšlet jinak než nyní. Energetická nezávislost České republiky v ní bude stát na nezávislosti každé domácnosti, obce či firmy. Abychom tomu pomohli, tak jsme do mezirezortního připomínkového řízení předložili novelu zákona, která umožní její rozvoj. Základem komunitní energetiky podle naší novely budou energetická společenství. Ta budou složena z domácnosti, obcí, úřadů, podniků či třeba továren. Jejich členové budou mezi sebou moci jednoduše sdílet energii, kterou si sami vyrobí, nebudou tak přicházet o přebytky a ušetří. Co znamená sdílení elektřiny v rámci komunitní energetiky? Třeba solární elektrárnu na střeše bytového domu a sdílení vyrobené elektřiny mezi domácnostmi. Nebo rozvádění elektřiny, kterou si vyrobí obec, do úřadů a škol. ,“ uvedl Josef Sikela, ministr průmyslu.
„Základem novely komunitní energetiky budou takzvaná energetická společenství, jejichž členové budou mezi sebou navzájem moci sdílet energii, kterou si vyrobí. Členy těchto společenství tak budou moci být například společenství vlastníků jednotek (SVJ), domácnosti, obce, školy, úřady nebo například celé malé podniky. Hlavním účelem společenství není vytvářet zisk, ale poskytovat environmentální, hospodářské nebo sociální přínosy svým členům nebo územím, kde provozuje svou činnost. Toto společenství elektřinu bude podle zákona vyrábět, spotřebovávat a sdílet,“ upozorňuje místopředseda vlády Ivan Bartoš.
Novela definuje energetická společenství, jejichž „hlavním účelem není vytvářet zisk, ale poskytovat environmentální, hospodářské nebo sociální přínosy svým členům nebo územím, kde provozuje svou činnost a která elektřinu vyrábí, spotřebovává, sdílí, prodává nebo poskytuje svým členům další energetické služby.“ Podle Unie komunitní energetiky jde o kvalitní návrh zákona, na kterém Ministerstvu s Unií spolupracovalo: „Komunikovali s námi velmi dobře, i s ostatními zástupci nevládních organizací. Což je nadstandard právě u MPO. Věříme, že i díky tomu je návrh ve výsledku tak propracovaný,“ konstatovala Anna Michalčáková a dodala: „Návrh MPO považujeme v zásadě za dobrý, až na výhradu k právu obchodníka jednostranně změnit smlouvu.“ Novela energetického zákona se totiž dost pozdržela: „Oficiální odůvodnění MPO při zdržení novely bylo, že se musí návrh ještě dopracovat a dosáhnout politické shody v koalici, což je právě dobrá praxe kvůli dalšímu vyjednávání. Domníváme se ale také, že MPO bylo pod velkým tlakem obchodníků, kteří se obávají ztráty zisků a proto je i v předložené novely pasáž o jednostranné změně smluv ze strany obchodníka.“
Sporná je v novele pasáž, kterou protlačili dodavatelé elektřiny. Díky ní může dodavatel elektřiny kdykoliv změnit podmínky smlouvy komukoliv, kdo je do sdílení elektřiny zapojen: “Konkrétně se jedná o právo obchodníka s elektřinou jednostranně změnit podmínky smlouvy o dodávce elektřiny každému, kdo se zapojí do sdílení elektřiny. To v praxi může znamenat, že obchodník s elektřinou zvýší cenu za dodávanou elektřinu až do takové míry, aby nepřišel o žádný zisk. I když by tedy lidé od obchodníka díky členství v energetickém společenství odebírali méně elektřiny, mohli by za ni zaplatit podobnou cenu jako před sdílením. Vůči členům energetických společenství je to diskriminační, což odporuje evropskému právu“ vysvětluje právnička UKEN Eliška Beranová. „Jde o konkretizaci základního principu závazkového (smluvního) práva mít možnost změnit obsah smlouvy, pokud nastanou skutečnosti, které v době uzavření kontraktu neexistovaly,“ uvedl mluvčí Ministerstva průmyslu a obchodu Marek Vošahlík.
Novelu nyní čeká schvalovací kolečko: „Od pátku 4. 11. je novela v meziresortním připomínkovém řízení, tzn. MPO ji publikovalo; toto řízení potrvá do 5. 12. poté bude legislativní proces pokračovat - návrh musí schválit vláda, Poslanecká sněmovna (poslanci mohou předkládat pozměňovací návrhy) a Senát a podepsat prezident. Střízlivý odhad, kdy by mohla začít platit je polovina roku 2023. Návrh Ministerstva práce a obchodu má "teoreticky" podporu zbytku vlády - nebo se ji snaží získat právě skrz meziresortní připomínkovém řízení. Pokud by tedy koalice souhlasila, může se i stát, že Poslaneckou sněmovnou návrh projde beze změny,“ uvedla Anna Michalčáková z Unie komunitní energetiky. Odhad účinnosti novely je přibližně polovina roku 2023, dříve spíše ne.
Správná údržba před zimou může výrazně snížit riziko škod způsobených nepříznivým počasím a zároveň přinést úsporu nákladů na vytápění a opravy. Níže uvádíme přehled hlavních kroků, které by představenstvo a správci bytových domů měli zvážit při přípravě na zimu.
Novela přináší praktické výhody v podobě sjednocení ověřovacích lhůt, což usnadní plánování a údržbu měřidel.
Správné provedení vnitřních optických rozvodů má zásadní dopad na schopnost poskytovat koncovým zákazníkům gigabitové služby na optické síti. Použití nesprávných materiálů, metod nebo nevhodné zakončení sítě může způsobit, že operátor nebude schopen přípojku dobudovat až do bytu zákazníka nebo na ní provozovat služby.