K pravidelnému očkování není nutný souhlas obou rodičů.

Jednou z diskutovaných změn, které přinesl nový zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách, je i povinný souhlas obou rodičů při poskytování zdravotních služeb nezletilému pacientovi. O této novince jsme vás informovali počátkem dubna v samostatném článku. Vzhledem k opakovaným dotazům vydalo Ministerstvo zdravotnictví minulý pátek další tiskovou zprávu. Jde o stanovisko, které má zabránit chybnému výkladu zákona a které jednoznačně říká, že souhlas obou rodičů není nutný k pravidelnému očkování.

Jak jsme již uvedli v našem předchozím článku, týká se nutnost souhlasu obou rodičů pouze zdravotních služeb, které mohou negativně ovlivnit další zdravotní stav pacienta nebo kvalitu jeho života. Jde například o chemoterapie či některé operační výkony, jako jsou transplantace nebo výkony plastické chirurgie. Podle dříve zveřejněného názoru Ministerstva zdravotnictví nelze za takové zdravotní služby považovat zejména preventivní péči, včetně očkování, podávání běžných léků a podobné úkony.

Nyní Ministerstvo zdravotnictví zveřejnilo ještě upřesňující stanovisko, které vysvětluje, že pokud je u dětí mladších patnácti let požadován písemný souhlas obou zákonných zástupců při provádění pravidelných očkování, jde jednoznačně o nesprávný výklad zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování. Podobný požadavek by totiž byl v rozporu s § 46 zákonač. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, kde je přímo definována povinnost podrobit se pravidelnému očkování. U osob, které nedovršily patnáctý rok svého věku, odpovídá za splnění této povinností jejich zákonný zástupce. Z tohoto důvodu je i v novém zákoně o zdravotních službách uvedeno, že u nezletilých pacientů je možné bez souhlasu zákonného zástupce poskytnout jiné zdravotní služby, stanoví-li tak zákon o ochraně veřejného zdraví.

Z platné legislativy tedy jednoznačně nevyplývá požadavek, aby pravidelnému očkování předcházel písemný souhlas obou rodičů.