Přímé a nepřímé imise
Průnik hluku a vibrací ze sousedního bytu spadá pod kategorii tzv. imisí dle § 1013 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Jedná se o zásah do vlastnického práva, který vznikl kolizí dvou vlastnických práv – vlastníka jednotky a jeho souseda. Zákon rozlišuje v takovém případě mezi imisemi přímými, kdy soused záměrně vytváří hluk či otřesy, resp. záměrně přivádí jiné imise do bytu vlastníka, a mezi imisemi nepřímými, kdy dochází k průniku hluku nebo otřesů jako vedlejší jev užívání sousedova bytu. Přímé imise jsou zakázané vždy a nezáleží přitom, jakou měrou soused vlastníka reálně obtěžuje. V případě imisí nepřímých pak naopak velmi záleží na stupni obtěžování, přičemž je nutné zvažovat zejména intenzitu, dobu, ve které k rušení dochází a jak dlouho trvá, dále pak, zda jde o rušení jednorázové, opakované, úmyslné, zda je předmět vytvářející hluk nebo vibrace užíván v souladu s jeho účelem apod.
Když hluk neodpovídá místním poměrům
Vlastník musí, nejedná-li se o výše zmíněný případ záměrného obtěžování hlukem a vibracemi, strpět hluk a vibrace v míře přiměřené místním poměrům, pokud tento hluk a vibrace podstatně neomezují obvyklé užívání jeho bytu. Místními poměry se rozumí konkrétní situace v dané lokalitě, tj. to, co je běžně sousedsky tolerované a odpovídající místním zvyklostem. Pojem „místních poměrů“ není nikde pevně stanoven nebo vyjádřen ve fixních limitních hodnotách, a proto, nedosahuje-li hluk takové intenzity, při které by docházelo k překročení limitů upravených v hygienických předpisech, ponechává se zde rozhodnutí o (ne)přiměřenosti soudcovskému uvážení. Každý případ je proto velmi individuální.
Sousedská žaloba
Proti obtěžování hlukem a vibracemi se lze bránit tzv. sousedskou žalobou. Takovou ochranu může uplatnit i nájemce či jiná osoba, která je oprávněna k užívání bytu. Soused, vlastník bytu, ze kterého vychází zdroj rušení, je odpovědný (spolu se samotným rušitelem) vždy bez ohledu na zavinění, i v případě, že rušitelem je někdo jiný (nájemník, jiná osoba oprávněná k užívání) a je pak jeho povinností sjednat s tímto rušitelem nápravu. Soud pak v případě úspěšné žaloby stanoví sousedu povinnost zdržet se rušení, nestanoví však už povinnost provedení konkrétních opatření. Nebudou-li však opatření provedena dostatečně efektivně, může být sousedu uložena pokuta, a to i opakovaně.
Závěrem je třeba říci, že řešení soudní cestou je řešením spíše krajním a poměrně nákladným s nejistým výsledkem. Je proto dobré zvážit, zda není skutečně možné se se sousedy na řešení efektivně dohodnout a vyřešit tak konflikt mimosoudně. V určitých případech se dají tyto spory řešit i v rámci shromáždění vlastníků jednotek.
Více o SVJ Právník
Přečtěte si také:
Jak řešit sousedské spory? | Díl 1 - Ticho prosím!
Jak je to se zápisem skutečných majitelů SVJ?
Dlužníci ve společenství vlastníků
Jak hlasovat mimo shromáždění, listinně nebo elektronicky?
Sousedé.cz - s námi máte domy v kapse
Vytvořili jsme přehlednou platformu pro společenství vlastníků jednotek s cílem ušetřit čas, peníze a nervy. S námi lze dělat správu bytových domů tak, aby se všem dobře žilo. Zjednodušili jsme práci pro správce SVJ a pro výbor SVJ. Jako předseda SVJ budete mít vše důležité na jednom místě, vždy a odkudkoliv dostupné a samozřejmě přehledné. Pro správce SVJ jsme připravili přehledný komunikační kanál, který umožňuje rychlou distribuci dokumentů s garancí přečtení a evidenci závad, která vám ulehčí od starostí s hlášením a řešením jakýchkoliv závad v rámci SVJ.
Zaregistrujte se a vyzkoušejte náš portál společenství vlastníků. Zjednodušte si život a využijte online prostředí. Mějte váš dům v kapse.
Zdroj foto: Canva